Gymnázium Kadaň v Evropském parlamentu v Bruselu
Za časného rána dne 29. listopadu se skupinka osmi studentů v doprovodu profesora Willyho De Bolle vydala na třídenní cestu do centra Evropské unie – do Bruselu. Sraz na kadaňském vlakovém nádraží byl určen na 4.20 hodin. Všichni se dostavili včas a naše cesta mohla začít. Před krásnou secesní budovou Wilsonova nádraží na nás čekal žlutý autobus Student Agency a spolu s ním i studenti z Prahy, Rýmařova, Kadaně a Chomutova. Aby cesta utíkala rychleji, řidiči nám pouštěli filmy, které jsme mohli sledovat jak v originálním znění, tak nadabované. Okolo deváté hodiny večerní jsme se dostavili do hotelu, ubytovali se a připravovali se na následující programem nabitý den.
Den začal snídaní a pokračoval přesunem do Evropského parlamentu. Po chvíli focení u vlajek všech členských zemí jsme se přesunuli do přednáškové místnosti. Nejdříve jsme byli seznámeni s tím, z čeho se Evropský parlament skládá a co vše mají europoslanci na práci. Poté dorazil europoslanec Miroslav Ouzký společně s právničkou Magdalenou Frischovou. Oba byli připraveni odpovídat na naše dotazy, převážně však mluvil pan Ouzký. Diskuze se týkala například otázky zavedení eura v České republice či situace v českém zdravotnictví. Po skončení diskuze jsme se společně přesunuli do Parlamentaria – návštěvnického centra Evropského parlamentu.
Úkolem Parlamentaria je odpovědět na otázky, jaká je role Evropského parlamentu či jaký vliv má Evropský parlament na náš každodenní život. Parlamentarium je první centrum pro návštěvníky, které funguje ve 23 jazycích. Všichni jsme obdrželi multimediálního průvodce, díky kterému jsme si prohlíželi expozici, která nás seznámila s historií, současností a budoucností Evropského parlamentu. Měli jsme štěstí, protože Parlamentárium bylo otevřeno teprve 14. října letošního roku! Expozice byla velmi poutavá a to jak zajímavým obsahem, tak neotřelým stylovým vzhledem.
Zbytek dne byl věnován pětihodinovému rozchodu v centru Bruselu. Od pana profesora Willyho De Bolle, který se stal vynikajícím průvodcem díky svému belgickému původu, jsme se dozvěděli informace o budovách na náměstí Grand Place, které bylo pro svou jedinečnost zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes už víme, že při stavbě gotické radnice (s 96 metrů vysokou věží) udělal stavitel chybu a kvůli pocitu zahanbení vylezl nahoru a skočil. Jeho chybu se můžete pokusit nalézt na fotografii u článku (dobrá, spodní portál nestojí rovnoměrně spolu se zbytkem radnice). Po prozkoumání náměstí jsme se vydali za čurajícím panáčkem – Mannenken Pis. Panáček byl oděn do pleteného kondomu na podporu boje proti AIDS.
Zbývající čas jsme nepromrhali couráním po obchodech, nýbrž procházkou za zajímavými památkami Bruselu – navštívili jsme katedrálu Sv. Michala, ve které byly vystaveny betlémy z různých koutů světa či náměstí plné nejlepších muzeí celé Belgie věnovaných především umění. Když se setmělo, na náměstí Grand Place začala světelná show doplněná skladbami klasické hudby – zazněla i Smetanova symfonie Vltava.
Večer se celá česká výprava přesunula do restaurace Chez Leon, kde jsme si spolu s panem Ouzkým pochutnali na skvělé večeři skládající se ze tří chodů. Tato restaurace se pyšní nejlepšími pokrmy z mušlí, my jsme mohli ochutnat mušlovou polévku.
Následující den nás čekala návštěva Atomia aneb modelu základní buňky krystalové mřížky železa zvětšené 165 miliardkrát. Jedná se o stavbu navrženou k mezinárodní výstavě Expo 58 uskutečněné v roce 1958. Expozice Atomia je věnována právě této výstavě a je v ní k vidění i pavilon Československé republiky.
Po zhlédnutí Atomia nás už nečekalo nic jiného, než odchod do autobusu a dvanáctihodinová cesta do naší matičky země.
P.S.: Ne vždy byla Evropa jednotná. V komplexu budov Evropského parlamentu jsme našli kus Berlínské zdi (převezené z Postupimského náměstí v Berlíně) jako vzpomínku na chvíli, kdy došlo k násilnému rozdělení Berlína, Německa a Evropy.
Jana Hronská, 4.B
Za časného rána dne 29. listopadu se skupinka osmi studentů v doprovodu profesora Willyho De Bolle vydala na třídenní cestu do centra Evropské unie – do Bruselu. Sraz na kadaňském vlakovém nádraží byl určen na 4.20 hodin. Všichni se dostavili včas a naše cesta mohla začít. Před krásnou secesní budovou Wilsonova nádraží na nás čekal žlutý autobus Student Agency a spolu s ním i studenti z Prahy, Rýmařova, Kadaně a Chomutova. Aby cesta utíkala rychleji, řidiči nám pouštěli filmy, které jsme mohli sledovat jak v originálním znění, tak nadabované. Okolo deváté hodiny večerní jsme se dostali do hotelu, ubytovali se a připravovali se na následující programem nabitý den.
3. listopad 2011 vejde do dějin Gymnázia Kadaň. Ovšem měřeno mým velmi, velmi subjektivním pohledem. Ptáte se proč? Protože se neuvěřitelné stalo skutkem. Do Metropolitníha divadla v Praze vyrazil malý autobus plný studentů a jejich pedagogů na unikátní dílo – rockoperu Antigona. Možná vás napadne, proč kolem toho dělám tolik povyku, když se zdaleka nejedná o moji první návštěvu Antigony. To je sice pravda, ale poprvé je pravidelný “rodinný výjezd” autem nahrazen hromadnějším výjezdem autobusem, byť menším… Proto ten můj jásot a úsměv od ucha k uchu celou cestu, ba i teď při psaní těchto řádků…Konečně uvidí vše na vlastní oči…a uslyší…Přesvědčí se, že jsem nepřeháněla, když jsem jim líčila nádherně šíleného Viktora Dyka jako Kreonta, fantastickou Pavlu Forest či Danielu Langerovou…
Pátek 13. května nebyl pro studenty kadaňského gymnázia dnem nešťastným. Nejenže studenti prvního ročníku měli možnost – patrně poprvé v životě – zhlédnout ohromné množství knih na Světě knihy 2011 v Praze, ale někteří z nich byli zde i oceněni.